Potrava psa

 VÝŽIVA ŠTĚŇAT

 Krmení dospívajích psů je dosti složitou záležitostí, protože se jejich vyživovací potřeby odlišují od dospělých psů. Je potřeba vzít v úvahu      velikost každého psího plemene, neboť tato určuje objem zkonzumovaného jídla a také délku doby, během které se štěnata krmí. Štěnata  menších druhů dospívají mnohem rychleji a mohou tak přijímat jídlo pro dospělé psy po dosažení 1. roku života, zatímco větší psi se musí  krmit štěněčí potravou 18 až 24 měsíců po narození. Mláďata mají celkově větší nároky na živiny potřebné pro zdravý růst a vyšší nároky na  příjem energie (na 1 kilogram jejich tělesné váhy). Šťeňata vyžadují 2x až 4x více kalorií, 6x vice proteinu, 11x více kalcia a 9x více fosforu  než dospělí psi stejné váhy. Z tohoto důvodu by měla být vždy krmena jídlem připraveným s ohledem na všechny specifické energetické  nároky a základní živiny než velkou dávkou krmiva pro dospělé psy. Štěňata mohou být kvůli malému žaludku krmena několikrát denně,  přičemž by ale četnost krmení měla během jejich růstu postupně klesat. Je důležité dospívající zvířata nepřekrmovat, neboť to může vést v dospělém věku k obezitě a tak ohrožení jejich života.

 

VÝŽIVA DOSPĚLÝCH PSŮ

Požadavky na výživu dospělých psů jsou vyčísleny na základě jejich optimální metabolické tělesné hmotnosti a s ohledem na jejich způsob života.  Psi i kočky by měli být vždy krmeni v souladu s ohledem na jejich způsob života. Méně aktivní psi by měli dostávat menší dávky krmiva, aktivní psi mohou potřebovat více potravy. Překrmování může vést k obezitě a snižovat kvalitu života nebo dokonce zkrátit jeho délku. S ohledem na přirozené chování psů při přijímání potravy by denní porce krmiva měla být podána v jedné, maximálně ve dvou dávkách během dne. Pamlsky a pochoutky mají svou vlastní hodnotu, nejen pro svou chuť, ale i pro zdraví psa (např. pochoutky určené k hygieně dutiny ústní), ale pokud se psovi podávají denně, je třeba brát v úvahu i jejich obsah energie. Abychom si byli jisti, že potrava psa je řádně vyvážená a úplná, měly by pamlsky a pochoutky tvořit nanejvýše pět procent denního příjmu energie. Psům by se neměly podávat pochoutky určené lidem. Jsou pro zvířata nezdravé, protože obsahují příliš mnoho tuku, soli a koření.

V určitých stádiích života se může dramaticky zvýšit spotřeba energie (život v chladném prostředí, kojení vrhu štěňat, březost…). To je třeba vzít při volbě potravy v úvahu a dávku krmiva příslušným způsobem upravit. Například kojící fena může vyžadovat až třikrát větší příjem energie, takže je možné jí podávat krmivo pro štěňata, čímž zajistíme vyšší energetickou hodnotu podávané stravy. 

 

VÝŽIVA CITLIVÝCH PSŮ

Citlivost na některé složky potravy nebo alergie jsou způsobeny nežádoucí nepřiměřenou reakcí imunitního systému na některé bílkoviny obsažené v potravě. U psů mezi nejčastější projevy patří kožní reakce nebo průjem (někdy i zvracení). Při zvládání těchto problémů může velice dobře pomoci změna potravy. Obecně se doporučuje zvolit potravu, která obsahuje snadno stravitelné ingredience (např. jehněčí maso, rýži). Ideální potrava by měla obsahovat omezený počet zdrojů bílkovin nebo sacharidů. V případě skutečné alergie je přínosná dieta obsahující pouze nové, dříve nekonzumované složky. V ostatních případech se doporučuje zvolit potravu, která neobsahuje přísady obvykle spojené s výskytem nežádoucích reakcí, např. krmivo bez pšeničného lepku, mléka, vajec, sóji nebo barviv.

 

VÝŽIVA PSŮ S NADVÁHOU

Udržování správné tělesné hmotnosti je pro fungování těla zvířete zásadní. Obezita je důležitým faktorem přispívajícím k výskytu mnoha nebezpečných chorob, např. diabetu nebo artritidy. Z toho důvodu je pro zvíře důležité udržovat si konstantní a optimální tělesnou hmotnost, obzvláště pokud se jedná o málo aktivního psa nebo kočku nebo o kastrované zvíře. U těchto zvířat je obzvláště důležité dbát na množství energie, kterou přijímají v potravě včetně pamlsků a pochoutek. Podávání menšího než doporučeného množství standardní potravy však může způsobit problémy, protože s sebou přináší i menší příjem klíčových živin, jako jsou vitaminy, minerály a nenasycené mastné kyseliny.

Tento způsob rovněž povzbuzuje nežádoucí chování zvířat – "žebrání" a vynucování chybějící energie na chovateli v podobě svačinek a pochoutek. Pokud chceme snížit tělesnou hmotnost zvířete, doporučuje se podávat mu speciálně sestavenou potravu, která obsahuje základní množství všech výživových složek, avšak nižší objem energie (toho je možné dosáhnout díky obsahu ingrediencí s nižší energetickou hodnotou).

Pokud zvíře již trpí obezitou, je nejlepší poradit se s veterinářem, který vám pomůže sestavit bezpečný program redukce hmotnosti, protože tělesná hmotnost by se neměla snižovat příliš rychle, aby nedocházelo ke ztrátě svalů, a naopak docházelo ke spalování tukových tkání. 

 

VÝŽIVA BŘEZÍCH FEN

Potřeby fen jsou přímo závislé na velikosti, počtu a fázi vývoje plodu. V prvních týdnech se potřeby neliší od fen, které nejsou březí neboť růst plodu je velmi pomalý. Teprve mezi 40. a 50. dnem dosáhnou až 75 % hmotnosti. V první polovině březosti krmíme 1 až 2x denně standardním krmivem. V druhé polovině březosti je nutné zvýšit krmnou dávku až o 40 až 70 %. Krmivo podáváme 2 – 3x denně. Od 50. dne březosti je trávicí trakt silně omezen (dutinu břišní vyplňuje děloha), je nutné krmivo předkládat 3 až 5x denně v malých množstvích.

 

VÝŽIVA KOJÍCÍCH FEN

Výživa kojících fen musí odpovídat produkci mléka, počtu štěňat a výživnému stavu feny po porodu. Samotná produkce mléka je velmi náročný proces na potřebu živin a energie. V období kojení je tedy nejdůležitější zabránit dramatickému hubnutí fen a zachovat schopnost tvořit takové množství mléka, které pokryje potřeby štěňat do 4. týdne stáří. Mlékem vydané živiny musí být nahrazeny vysoce stravitelnými formami živin, rozhodující je zabezpečit dostatek energie pro fenu. Energie je obsažena ve formě glycidů a tuků. Koncentrace bílkovin ve vztahu k obsahu energie by neměla klesnout pod 15 g . MJ-1 stravitelné energie. Důležitý je poměr vápníku a fosforu v krmné dávce, a to 1,7 – 2 : 1. Pokud není feně zajištěn dostatečný příjem živin a energie, dojde v první řadě k rychlému úbytku na hmotnosti fen, následně se pak zastaví tvorba mléka, což se ve svém důsledku projeví ve zpomalení růstu štěňat.

 

VÝŽIVA STARÝCH PSŮ

Obecná hranice, kdy jsou psi považováni za geriatrické, je v poslední třetině jejich předpokládané délky života. Cílem krmení starých, ale jinak zdravých psů, je zpomalit nebo zabránit progresi metabolických změn spojených se stárnutím a tím prodloužit délku jejich života. Staří psi hůře tráví krmivo a vykazují tendenci k tloustnutí. To je způsobeno snížením poměru svaloviny k tuku. Z krmné dávky by se měli vyřadit těžko stravitelná krmiva s vysokým obsahem kolagenu a elastinu (vnitřnosti), kosti a snížit obsah bílkovin. Studie se starými psi však neprokázaly rutinní snižování bílkovin v krmné dávce starých psů (vyšší procento proteinů může způsobit poškození ledvin). Obecně je tedy pro zdravé staré psy doporučováno krmení založené na jeho individuálních potřebách, které musí být vztaženy k tělesné hmotnosti, kondici a fyzické aktivitě.

 

VÝŽIVA SPORTOVNÍCH PSŮ

Krmná dávka u těchto psů musí mít adekvátní obsah bílkovin a energie k zátěži. Společným znakem sportovních plemen psů je krátký trávicí trakt přizpůsobený příjmu vysoce koncentrované potravy. Různá plemena však mají různý typ metabolismu. Někteří psi dovedou využívat glukózu ve svalových buňkách anaerobně (bez přístupu vzduchu), jiní jako zdroj energie využívají tuk, který se odbourává za přístupu vzduchu. Metabolické odlišnosti plemen je nutné upřednostňovat při jejich výživě.

 

 POTRAVINY  NEVHODNÉ

 Čokoláda - obsahuje kofein a podobnou látku teobromin. Obě látky mohou mít za následek vážné problémy se srdcem. Symptomy otravy závisejí na množství a druhu snědené čokolády. Obzvlášť nebezpečná je čokoláda vysoce kvalitní s vysokým obsahem kakaa, hořká nebo na vaření. Malí psi mohou zemřít, u větších mohou vzniknout žaludeční a střevní problémy.

Hrozny vína a hrozinky - podáváním hroznů vína může vzniknout těžká otrava, žaludeční křeče a střevní potíže, či selhání ledvin. Hrozinky jsou prý ještě nebezpečnější než hroznové víno pro svou koncentraci jedovatých látek.

Cibule -( syrová, sušená i vařená) - obsahuje N-propyldisulfid a alylpropylsulfid, které jsou pro psy jedovaté. Toxické látky v cibuli mají za následek hemolýzu (narušení červených krvinek). Už středně velká cibule může být pro psa nebezpečná. K symptomům patří průjem a zvracení, později anémie (chudokrevnost, bledé sliznice), anorexie (odmítání vody a krmení) a zrychlená tepová a dechová frekvence.

Česnek -rovněž obsahuje N-propyldisulfid. Při snědení většího množství má za následek anémii (chudokrevnost).

Avokádo - Obsahuje toxickou látku persin. Otrava většinou končí smrtí, symptomy jsou poškození srdečního svalu, dýchavičnost, kašel.

Syrové vejce i se skořápkou - syrové vejce může být pro psa příjemným a hodnotným zpestřením stravy pro své nemalé množství vitamínu E. Pozor však na syrový vaječný bílek, který obsahuje advidin a ovomucoid (může působit alergie). Jsou to termolabilní proteiny (varem se ničí). První způsobuje při nadměrném podávání nemožnost využití biotinu v organismu, čili avitaminózu H, druhý narušuje trávení proteinů. Takže raději podávejte jen syrový žloutek, nejvýše 1-2x za týden, případně vejce vařené. Jednorázové podání syrového bílku však avitaminózu biotinu nezpůsobí. Pozor na vaječnou skořápku, je ostrá a mohla by způsobit poranění v trávicím traktu. Když už chcete skořápku podávat kvůli obsahu vápníku, tak mletou.

Mléko - kravské (a z něj vyrobená náhradní dětská strava) a kozí mléko je sice zdrojem proteinů a vápníku, jenže pro psa  není vhodné. Obsahuje totiž laktózu (mléčný cukr), na který není organismus psů enzymaticky vybaven, čili nedisponuje takovým množstvím laktázy, (enzymu nezbytného ke štěpení laktózy) v zažívacím traktu, aby si s ním dokázal poradit. Nestrávená laktóza je pak příčinou průjmu. Proto je vhodné podávat jak mláďatům, tak dospělým jen speciálně vyrobené  mléko pro psy určené. Mláďata ještě mají ve střevě enzym, který dokáže laktózu štěpit, ale dospělý jedinec tuto schopnost ztrácí, proto se někdy mláďatům podává ředěná Tatra mléko.

Tvaroh - je bohatým zdrojem proteinů živočišného původu. S obsahem vápníku, pro něž je doporučován, je to však horší. Sice se nějaký vápník v tvarohu vyskytuje, ale současně je v něm také podstatně větší množství fosforu. Poměr vápníku a fosforu ve tvarohu je přesně opačný, než pes potřebuje. Takže vzhledem k nevhodnému poměru Ca:P by neměl být podáván častěji než 1-2x týdně.

Fazole - a jiné luštěniny ve větším množství nepodáváme, protože obsahují toxiny, zejména pokud jsou nedokonale uvařené.

Dále nepodáváme: alkohol, makadamové ořechy, sůl, potraviny slazené xylitolem (umělým sladidlem), kořeněné potraviny, kávu ( jen jako silný životabudič- asi 1 lžičku, např. po porodu), čaj a kokakolu pro obsah kofeinu, i když v čaji je ho asi 10x méně, než v kávě, kynuté těsto, tučné potraviny, nápoje sycené CO2. 

 

kávě, kynuté těsto, tučné potraviny, nápoje sycené CO2.